Cena je signál zabalený do pobídky
Nerozumím tomu úplně - manga je populární, pokračující a má spoustu fanoušků, a přesto - z toho, co jsem zkoumal - nikdy neexistovala severoamerická licence a nikdy anglický dub.
Proč nikdy nebyl dub Skip Beat?
2- Mám tendenci si myslet, že na tuto otázku nelze odpovědět fakticky. Nevíme, proč si američtí distributoři nikdy nemysleli, že by nějaký konkrétní titul měl cenu licencovat, pokud nezveřejní nějaké prohlášení. Také by to mohlo snadno přestat platit, pokud se nějaká společnost rozhodne licencovat Skip Beat, což se zdá věrohodné, protože je aktuálně na Crunchyrollu, a po dobrých bězích na Crunchyrollu bylo uděleno několik licencí.
Anime hry Skip Beat vzniklo v roce 2008/09 společností Hal Film Maker. Krátce po anime se Hal Film Maker spojil do mateřské společnosti TYO Animations. Mohly se vyskytnout problémy s licenčními pracemi od společnosti, která již neexistovala.
To bylo také v době vzniku legálního online streamování - takže zainteresovaná studia (možná Funimation, která převzala další produkci B Gata H Kei - Hal Studio) měla v této době spoustu obchodních rozhodnutí a práce.
Většina dabovaných anime prochází spoustou analýz nákladů, aby zjistila, zda se to vyplatí vyrábět. Práce shounen jsou obvykle nejjednodušší práce, z nichž lze vytěžit zisk. Shoujo díla se těžší prodávají, takže možná většina společností usoudila, že to za to nestálo.
Kterýkoli z nich může být potenciálním důvodem a toto pravděpodobně není příliš uspokojivá odpověď, ale pokud nebude existovat oficiální oznámení zúčastněné společnosti, nebudeme to vědět kvůli firemnímu tajemství.
Čím déle však zůstane bez licence, tím méně je pravděpodobné, že bude vyzvednut, protože pomalu ztrácí zájem cílového publika.
Jedním z důvodů, proč pro Skip Beat nikdy nebyl dub, je v té době odvětví, které skutečně věřilo, že si vydělala peníze pouze kouzelná dívka shoujo. Dokonce i nyní (2016), kdy některé společnosti přidávají do svých katalogů více titulů shoujo, stále váhají s investováním do shoujo ve stejné míře, v jaké investují do shounen, a tituly, které oslovují licencované dívky / ženy, se opírají o reverzní harém, jeho bratranec novější subžánr bishounen a yaoi.
Dobrá zpráva. Více společností crowdfunduje zbylé licence a Pied Piper, společnost, která zachránila a vydala Time of Eve, provozuje Kickstarter pro severoamerické vydání Skip Beat. Disk bude mít původní japonský zvuk s vylepšenými titulky a nový anglický dub. Kampaň končí 16. dubna 2016. http://kck.st/1RooUS7
1- Informace o kickstarteru jsou užitečné, děkuji. Máte nějaké zdroje pro tvrzení uvedená v prvním odstavci?
Začal jsem to jako komentář k odpovědi Toshinou Kyouko a je to něco jako doplněk k této odpovědi.
Americké společnosti se obecně staly mnohem averznějšími k produkci dabingu. V dobách Geneona (2003–2007) mělo téměř vše, co vyšlo, dabing. To již neplatí; spousta koncertů vyjde bez dubu a zdá se, že jak zmínil Toshinou-san, žádná show, která neprovede prodej, žádný nedostane. Shoujo anime se v USA tak dobře neprodává; jen malá část ze všech vyrobených shoujo sem dokonce vychází. (Shoujo manga se dříve dobře prodávala, ve věku Geneona, který byl také věkem Tokyopop.)
Proč společnosti nechtějí vyrábět dabing? Ekonomika anime se změnila docela drasticky. V dobách Geneonů jste kupovali anime jako sérii vydání DVD, obvykle šest nebo sedm z nich, za zhruba 30 $. Na vlastnictví celé série to vyšlo zhruba na 180 $, ale společnosti také prodaly spoustu jednotlivých kopií prvních několika disků. (Pokud si myslíte, že je to špatné, původní vydání Evy bylo na 13 kazetách VHS, každá se dvěma epizodami, a vy jste si museli vybrat, zda si chcete koupit dubové kazety nebo vedlejší kazety.)
Legální streamovací weby to změnily. Ať už si DVD zamýšlíte koupit nebo ne, má smysl sledovat je online zdarma, abyste věděli, že máte dobrou hodnotu. Každý přestal platit 60 $, jen aby sledoval prvních pět nebo šest epizod seriálu, aby zjistil, zda je to dobré nebo ne. Vydání DVD jsou nyní obvykle v krabicových sadách, které obsahují 13 epizod. Američtí distributoři musí předpokládat, že každý, kdo si kupuje DVD, již viděl sérii online, což drasticky omezuje trh většiny představení. Také američtí distributoři dnes viděli, jak se Geneon a ADV skládají, protože utratili příliš mnoho peněz za fantastické dabingové skripty a vyskakovací poznámky pro show, které se ukázaly jako nepopulární. U pořadů typu no, asi 80% toho, co sleduji, je produkce dubu prohrávajícím návrhem.
Také věřím, že dabing se stal méně populárním, protože televizní trh s anime vyschl. V polovině 2000 se televizní sítě připojovaly k levým a pravým distributorům anime. Cartoon Network pracoval s Viz a Funimation; Encore nesl tituly pro ADV a Media Blasters; Geneon pracoval s TechTV (později G4) a dokonce měl dohodu s MTV, která vyústila v katastrofální běh Heat Guy J. Pokud vím, nikdo kromě Cartoon Network už anime nenosí a oni se úplně zmenšili. trochu. Sítě byly také zasaženy internetem a zjistily, že mohou produkovat svůj vlastní obsah podobný anime, jako je Avatar: The Last Airbender, a mají nad ním plnou kontrolu, místo aby museli vymýšlet nějaké podivné omezená licenční smlouva s distributorem v USA, který již má divnou omezenou licenční smlouvu s japonským distributorem.
Výroba dubu je mnohem dražší než výroba překladu s titulky; proto vidíte spoustu fanoušků, ale jen velmi málo fandubů. To je také důvod, proč streamovací stránky, jako je Crunchyroll, neprodukují vlastní dabing. A protože anime je v USA stále poměrně málo známé, pro mnoho přehlídek nemá smysl utrácet tyto peníze.
